
Úzkost a tělo jsou propojeny mnohem silněji, než si většina lidí uvědomuje. Když se řekne úzkost, představíme si nervozitu nebo obavy, ale málokdo ví, jak masivně úzkost zasahuje do fungování celého organismu. Není to náhoda — je to fyziologie. Úzkostné poruchy patří mezi nejrozšířenější duševní obtíže na světě a postihují až 30 % populace. Pojďme si projít dvanáct konkrétních způsobů, jakými úzkost ovlivňuje Váš organismus.
Při úzkosti Vaše tělo vyplavuje stresový hormon kortizol. Když se to děje opakovaně nebo dlouhodobě, mozek je doslova zaplavený stresovými chemikáliemi. Výsledkem bývají tenzní bolesti hlavy, pocity závratí a celková rozostřenost.
Kortizol v nadbytku narušuje schopnost soustředit se a ukládat nové informace do paměti. Možná máte pocit, že jste zapomětlivá, nebo že Vám trvá věčnost přečíst jednu stránku textu. Není to lenost. Je to přetížený nervový systém.
Co pomáhá: Zkuste techniku 5-4-3-2-1. Pojmenujte 5 věcí, které vidíte, 4 které slyšíte, 3 kterých se dotýkáte, 2 které cítíte a 1, kterou ochutnáváte. Toto uzemňovací cvičení přesune pozornost z úzkostných myšlenek zpět do přítomného okamžiku a pomůže mozku přepnout z poplachového režimu.
Palpitace, tedy pocit, že Vám srdce vynechává nebo buší příliš rychle, patří mezi nejděsivější tělesné projevy úzkosti. Tělo se připravuje na útěk nebo boj, i když žádné reálné nebezpečí nehrozí.
Svírání nebo bolest na hrudi bývá při úzkosti tak intenzivní, že mnozí lidé končí na pohotovosti s podezřením na infarkt. Dlouhodobá úzkost navíc zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, protože kardiovaskulární systém je neustále v pohotovostním režimu.
Co pomáhá: Položte si dlaň na hrudník a druhou na břicho. Dýchejte pomalu tak, aby se zvedala hlavně spodní ruka. Pomalý, hluboký nádech nosem na čtyři doby, zadržení na čtyři doby a výdech ústy na šest dob. Toto aktivuje parasympatický nervový systém a srdce se postupně zklidní.
Úzkost způsobuje, že dýcháte rychle a povrchově. Tím se naruší poměr kyslíku a oxidu uhličitého v krvi, což paradoxně zesiluje pocit dušnosti. Vzniká bludný kruh, kdy strach z nedostatku vzduchu vede k ještě rychlejšímu dýchání.
Pokud trpíte astmatem, úzkost může výrazně zhoršovat záchvaty. Stresová reakce zužuje dýchací cesty a ztěžuje dýchání, což opět posiluje pocit úzkosti.
Co pomáhá: Nacvičte si brániční dýchání. Sedněte si pohodlně, položte ruce na břicho a soustřeďte se na to, aby se při nádechu rozpínalo břicho, nikoliv hrudník. Při výdechu nechte břicho klesnout. Pět minut takového dýchání denně postupně přetrénuje Váš dechový vzorec.
Pokud chcete s úzkostí začít pracovat ještě dnes, připojte se na naše vysílání s psycholožkou zdarma „Jak se zbavit úzkostí a psychických atak“ zde>>
Motýlci v břiše, nucení na zvracení nebo úplná nechuť k jídlu. Trávicí systém je s mozkem propojený takzvanou osou střevo-mozek. Když je mozek ve stresu, střeva to okamžitě pocítí.
Dlouhodobá úzkost může vést k rozvoji syndromu dráždivého tračníku, chronickému pálení žáhy nebo kyselému refluxu. Propojení střev a mozku funguje obousměrně. Narušené trávení zpětně zhoršuje náladu a úzkost.
Co pomáhá: Zařaďte do jídelníčku potraviny podporující střevní mikrobiom: fermentované výrobky, vlákninu, dostatek tekutin. Vyhněte se jídlu ve spěchu a ve stresu. Než začnete jíst, udělejte si tři pomalé nádechy, aby se tělo přepnulo do režimu, ve kterém dokáže trávit.
Při akutním stresu imunitní systém krátkodobě zesílí, protože se připravuje na případné zranění. Jenže když je úzkost chronická, tento mechanismus se obrátí. Imunita se postupně oslabuje a Vy jste náchylnější k infekcím, nachlazením a pomalejšímu hojení.
Co pomáhá: Pravidelný pohyb střední intenzity, jako je svižná procházka, jóga nebo plavání, prokazatelně posiluje imunitu i snižuje úzkost. Stačí 30 minut denně. Nepodceňujte ani dostatečný spánek, který je pro obnovu imunitního systému naprosto zásadní.
Všimla jste si někdy, že při stresu stisknete zuby, zvednete ramena k uším nebo sevřete pěsti? Úzkost drží svaly v neustálém napětí. Výsledkem bývají bolesti krční páteře, zad, ramen a tenzní bolesti hlavy.
Zatínání čelistí a skřípání zubů, zejména ve spánku, patří mezi časté důsledky úzkosti. Tento stav se odborně označuje jako temporomandibulární dysfunkce a může způsobovat bolesti čelisti, uší i hlavy.
Co pomáhá: Vyzkoušejte progresivní svalovou relaxaci. Postupně napínáte a uvolňujete jednotlivé svalové skupiny od nohou až po obličej. Každý sval napněte na pět sekund a pak ho uvolněte. Tělo se tak naučí rozpoznat rozdíl mezi napětím a uvolněním, a postupně se mu bude snáze relaxovat i bez vědomého úsilí.
Chronicky zvýšená hladina kortizolu má ještě jeden nepříjemný důsledek. Podporuje ukládání tuku zejména v oblasti břicha. Tento takzvaný viscerální tuk je přitom metabolicky nejnebezpečnější, protože obklopuje vnitřní orgány a zvyšuje riziko dalších zdravotních komplikací.
Co pomáhá: Zaměřte se na snížení celkové hladiny stresu, ne na drastické diety, které stres naopak zvyšují. Pravidelný pohyb, kvalitní spánek a techniky na zvládání úzkosti pomohou snížit hladinu kortizolu přirozenou cestou. Tělo pak samo přestane ukládat zásoby do oblasti pasu.
Úzkost je mnohem víc než nepříjemný pocit. Je to stav, který zasahuje prakticky každý systém ve Vašem těle. Ale tady je ta dobrá zpráva: stejně jako se úzkost projevuje v těle, můžete přes tělo úzkost zmírňovat. Dýchání, pohyb, uvolnění svalů, kvalitní strava a spánek. To všechno jsou nástroje, které máte k dispozici každý den.
Není potřeba zvládnout všechno najednou. Vyberte si jednu oblast, která Vás trápí nejvíc, a začněte s jedním malým krokem. Pokud cítíte, že tělesné projevy úzkosti Vám výrazně ovlivňují Váš každodenní život, neváhejte vyhledat odbornou pomoc. Psycholog nebo psychiatr Vám může nabídnout cílenou podporu, která funguje.
Pamatujte: to, co prožíváte, je skutečné. A zasloužíte si, aby Vám bylo líp. Připojte se na naše bezplatné vysílání s psycholožkou a začněte svou cestu ke klidnějšímu životu.
Vysílání (zdarma) s psycholožkou Mgr. Karolínou Dobšíčkovou
Jak se "zbavit" úzkostí a panických atak
3 kroky, jak žít znovu naplno a v radosti